Regulační plán 1926-28, Gočár

Nebýt trojice mužů, tehdejšího starosty města Františka Ulricha, architekta Jana Kotěry a urbanisty regulačního plánu Josefa Gočára z roku 1926-1928, byl by Hradec zřejmě jen průměrným městem. Pravidelný okruh kolem celého centra, do kterého se vnořují radiály, z něj však dělají v Česku i za hranicemi urbanistický unikát. Můžeme směle říct, že žádné jiné město tohle nemá. Po zbourání pevnosti starého Hradce se mohl nový „Velký“ Hradec vystavět na zelené louce. To dalo Gočárovi obrovské pole působnosti, kterého dokonale využil. Nejenom Gočárův okruh, ale také soubor hodnotných staveb z Hradce udělal Salon republiky.

Dá se říct, že historii Hradce lze rozdělit na dvě období: Před zbouráním hradeb a po jejich zbourání. V roce 1870, tedy zhruba 30 let před zbouráním pevnostního opevnění, měl Hradec podle tehdejšího sčítání jen 18 884 obyvatel. Jednání o rušení hradeb se vedla od roku 1866 až do roku 1893, tedy poměrně dlouhou dobu. Nejvíce se o zbourání hradeb zasloužil starostův náměstek Pospíšil, který se však již bourání nedožil.

V roce 1895 začíná nová éra Hradce. Starostou byl zvolen František Ulrich, který během 30 let svého působení na radnici vybudoval z malého města doslova metropoli. Do Hradce byli zváni architekti z celého Rakouska-Uherska, kteří vyznávají styl moderní architektury. Obrovská počáteční výstavba donutila vytvořit nový územní plán Hradce, kterého se zhostil Josef Gočár. Jeho vizí bylo zachování pásů zeleně, které přirozeně podél řek vstupují do města, kolem nich a celého centra vytvořit okruh, který i dnes inspiruje mnohé urbanisty, a kolem okruhu vytvořit nové čtvrti. Prvotní výstavba obytných bloků se ubírala směrem k nádraží a také na Slezské Předměstí. Prvním prostorem, který Gočár vytvořil bylo Masarykovo náměstí. Všechna výstavba ve městě byla regulována, okna ve stejné výšce, budovy s předepsaným počtem pater, na všechno se pamatovalo. Namísto úzkých silnic se začalo s budováním širokých bulvárů viz. Gočárova a Pospíšilova třída.

V letech 1926-1928 vytvořil Gočár regulační plán města, ve kterém měl všechno promyšlené. Pak už to šlo stále rychleji, Kotěra postavil Muzeum východních Čech, u kterého mu asistoval právě Gočár, který chtěl Eliščino nábřeží ještě více prodloužit a postavit na něj také svoji dosud nerealizovanou galerii. V těchto letech také pracoval na školském bloku Zálabí, komplexu měšťanských a obecních škol, výstavbě okresního a finančního úřadu (Magistrát města) a poté se přesunul k samotnému Ulrichovu náměstí, kde nejprve uvažoval o vybudování divadla, které však nakonec z projektu vyřadil, aby mohl udělat symetrickou kompozici čtyř nárožních domů.

Gočárův plán Hradce je v mnoha ohledech převratný a na dobu realizace opravdu výjimečný. Jeho plán totiž reagoval na tehdejší urbanistické tendence velkoměst v Americe a Anglii. Na Gočára pak odkazují všechny další územní a upravovací plány, například od Havlíčka a Bartoše z padesátých let 20. století. Ti navázali svým plánem na jeho regulační plán a v podstatě dotvořili nové městské čtvrti kolem historického centra, například podobu čtvrti Lipky.

Zajímavé také je, že do architektury Hradce výrazným způsobem nezasáhl ani tehdejší režim. I když k určitém bourání došlo, například v souvislosti s výstavbou hotelu Černigov, tak i pro něj bylo centrum města výstavní, a proto se panelové domy stavěly až za hranicemi centra, tedy na loukách Moravského Předměstí, Slezského Předměstí a Pražského Předměstí. Tehdejší garnitura také pokračovala ve vizi Gočárova plánu a jeho okruhu. Ten byl nakonec dokončen až v roce 1980, kdy byla dostavěna poslední část, tou byl Orlický most přes řeku Orlici.

V posledních letech začíná Hradec navazovat na úspěšnou éru Josefa Gočára, Kotěry a dalších významných architektů. Staví se zde stavby, které jsou velmi úspěšné a obdivované – Terminál hromadné dopravy od architekta Patrika Kotase, Studijní a vědecká knihovna (stavba roku 2009), přestavba pivovaru na sídlo Krajského úřadu (stavba roku 2008) nebo nové koupaliště ve stylu starých plováren (stavba roku 2010). A další projekty se připravují – nová výstavba kampusu Univerzity Karlovy v Hradci, náplavky na břehu Labe, křižovatka Koruna v podobě královské koruny, rekonstrukce Šimkových sadů či výstavba nového fotbalového stadionu.

Do roku 2015 se má vypracovat nový územní plán Hradce, který připravují Tomáš Vymetálek a Patrik Kotas, odkazují jak jinak než na Gočárův regulační plán z let 1926-1928. Pokud by se připravovaný plán podařilo alespoň z části realizovat s vizí tramvají, nových bulvárů, výškových dominant, mezinárodního letiště, nedokonalého druhého okruhu kolem města, rozvojem nových bytových čtvrtí, průmyslových zón a komerčních ploch, mohl by se stát také jistě převratným.



    Přidejte si naše stránky na Facebook, děkujeme :-)

    Na Moravském Předměstí vyrostou další dva bytové domy. Budou se nacházet u ulic Brožíkova a Mandysova. Dětské hřiště zde zůstane.
    Trolejbusová síť se v roce 2018 rozroste. Na jaře začne výstavba nové trati na Pod Strání, přinese to změny.
    Na Velkém a Malém náměstí se bude točit film. Ve dnech 15., 16. a 25. září tu bude probíhat filmové natáčení pro projekt Shine.
    V Hradci jsme letos napočítali celkem 16 tropických dnů s teplotou nad 30. Nejtepleji bylo 1. srpna, kdy vystoupala na 35,4 stupňů Celsia.

    7.816

    858

    428





    Miniaplikace

    Do konce hlasování zbývá...

    NOVINKY NA WEBU

    NEJVĚTŠÍ MĚSTSKÉ ČTVRTI

    PRÁVĚ SE STAVÍ