Vláda schválila novou koncepci vysokorychlostní železnice v České republice. S variantou trasy číslo 5 se počítá také ve směru na Polsko do města Wroclaw a dále. Trasování ale zatím není podrobně vykresleno, buď trať povede na Hradec, nebo naopak ve směru na Liberec. Ve světě jsou vysokorychlostní tratě již běžné, v Česku je to zatím hudba vzdálené budoucnosti.
„Je perspektivní se zaměřit na napojení na evropskou síť vysokorychlostní železnice ve směru Drážďany – Praha – Brno – Vídeň/ Bratislava. Další rychlé železniční spojení je plánováno mezi Prahou, Plzní a Mnichovem. Vysokorychlostní trať by měla směřovat také z Brna do Ostravy a dále do polských Katovic. Poslední rychlá železnice by pak měla propojit Prahu s polskou Vratislaví,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok.
Je zatím otázkou, kudy by vysokorychlostní trať na Wroclaw vedla. Například Centrum pro efektivní dopravu (CEDOP) má tuto trasu vedenou právě přes Hradec. Tím by vznikla velmi rychlá spojnice na trase Praha – Hradec Králové – Wroclaw – (Warszawa). Úspora času by byla značná, jestliže dnes jede vlak do Prahy 1 hod. a 30 minut, zítra by jel 40 minut, cestující by v hlavním městě byl o 50 minut rychleji. Na opačnou stranu směr polská Wroclaw se dnes jezdí z Hradce komplikovaně s několika přestupy za 4 hod. a 30 minut, zítra by to byla 1 hodina a 10 minut. A polské město není žádné městečko, Wroclaw má 630 tisíc obyvatel, je tak jen o polovinu menší než Praha. Navíc Hradec a Wroclaw pojí také vzájemné přátelství, protože to jsou partnerská města.
V případě, že by trať vedla přes Hradec, je asi jisté, že by měla i svoje vlastní nádraží, někde na západ od města, zřejmě u Kuklen, Svobodných Dvorů či někde poblíž. Její trasování do Hradce by pravděpodobně vedlo v sousedství dálnice D11.
Za jak dlouho se ale dočkáme vysokorychlostních tratí je záhadou, v případě Hradce to může být klidně 30 let a výše, v dnešní době totiž výstavbu brzdí špatný stavební zákon, přebujelá byrokracie, kde je několik etap povolovacího procesu a tak se různé strany mohou odvolávat a odvolávat, to by se ale mělo změnit.
Termín zahájení výstavby nových železničních tratí pro rychlá spojení bude podle ministra záležet na tom, zda se podaří změnit legislativu a prosadit jednodušší povolovací proces pro klíčové dopravní stavby. „Pokud změny neuděláme, tak nám bude příprava trvat deset až patnáct let. V zájmu cestujících věřím, že se pro takové legislativní změny najde většina a celý proces podstatně urychlíme,“ dodal ministr.
Pokud jde o rychlost spojů na nových železničních tratích, bude ministerstvo postupovat v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny, podle nějž by se tratě měly připravovat na rychlost 300 až 350 km/h, tam kde to bude z hlediska geografických poměrů a investičních a provozních nákladů opodstatněné. Sledované rychlosti na jednotlivých tratích musí vycházet z odborného posouzení a příslušných studií proveditelnosti. Maximální rychlost na trati závisí na tom, jaký je provozní koncept, tedy například, zda je trať využívána i pro nákladní dopravu (200 až 250 km/h) a jaké regiony obsluhuje.
