HRADECKO – Obyvatele Hradce i širokého okolí vyděsila v pondělí odpoledne série tří hlasitých ran jako z děla. První přišla těsně před 14:00, další okolo 16:40 a třetí o pár minut později, ale již se slabší intenzitou. Nebylo to zemětřesení, výbuch, ani to, že si dal někdo k obědu fazole, šlo o sonický třesk od stíhačky JAS-39 Gripen, která se pohybovala nad oblastí.
Rány bylo podle diskutujících slyšet nad Hradcem třeba u Hvězdy, ale i u Atria, také ve Výravě, Černilově, v Sadové, Třebechovicích, Týništi, Býšti, Novém Městě nad Metují, Červeném Kostelci a dalších místech kraje. Zkrátka slyšitelnost aerodynamického třesku měla velký regionální dosah.
Stíhačka JAS-39 Gripen se pohybovala ve vysoké výšce nad 11 km nad zemí, v prostoru severně od Hradce Králové. Šlo zřejmě o klasické cvičení, byť tentokrát i s překročením rychlosti zvuku, což není pro letoun žádný problém. A bylo slyšet dobře, že se to podařilo.
Síla mohutné tlakové vlny a třesku je někdy daleko více intenzivnější pokud jsou příhodné atmosférické podmínky, směr a rychlost větru, vlhkost vzduchu aj., což dnes, co do intenzity třesku bylo splněno.
Pro někoho měla rána i jiné a to dost překvapující vysvětlení.
„Ty rány ihned vysvětlím, to jen bourají Pardubice. Takže klídek, nic hrozného se neděje,“ uvedl uživatel Petr ve FB skupině Co to bylo v Hradci za ránu?
Část diskutujících si rány pochvalovala, pro někoho šlo o nepříjemné otřesy, kdy se jim třásl celý barák. Kvůli sérii ran se také zvedla vlna konspiračních teorií o UFO, pádu meteoritů, válce či výbuchu nějaké továrny.
Doplněno: Jelikož byla zaznamenána řada stížností, reagoval i velitel vojenské základny Čáslav Tománek, který potvrdil, že letectvo poslední 2 dny létalo v nadzvukové rychlosti, ale kvůli zvýšenému počtu stížností vzápětí snížilo hlukovou zátěž. Roli při síle třesku hraje vlhkost, teplota, fáze letu, výška, a proto teď výcvik omezují, aby se snížila hluková zátěž a lidi zbytečně v této době nestrašili.
Aerodynamický třesk vnímáme sluchem jako silnou ránu podobající se výstřelu. Třesk vzniká například, když je rychlost zdroje zvuku větší nebo rovna rychlosti zvuku. Hrom je v tomto případě příkladem přírodního aerodynamického třesku vytvářeného rychlým ohřevem a expanzí plynu ve výbojovém kanálu blesku.
Aerodynamický třesk můžeme pozorovat např. u letadel nebo střel, které se pohybují nadzvukovou rychlostí, to je i případ stíhačky JAS-39 Gripen.
Podobné sonické třesky ze stíhaček jsou slyšet několikrát do roka nad územím Česka, obvykle ale nemají takovou intenzitu a počet jako dnes, často je slyšet pouze jedna rána. Piloti tato cvičení někde zkoušet musí a Česká republika nemá moře, aby se to dalo provádět nad vodou a daleko od zástavby. Někdy takto mohou spěchat i k letadlu nad ČR, které se nehlásí řízení provozu.
Podobná rána je slyšet i při rozpadu meteoru na obloze, to ale nebyl tento případ.
